Když se Michal Ambrož v roce 2016 vrátil po nemoci na pódia, postavil kolem sebe novou sestavu Hudby Praha. Inspirativní spolupráce s výbornými muzikanty mladší generace, včetně dvou zpěvaček, nyní vyústila v album nazvané jednoduše Michal Ambrož & Hudba Praha (Warner Music). Přestože má nahrávka současný zvuk, atmosférou navazuje na to nejlepší z počátků kapely v osmdesátých letech. Deseti písňovou kolekci produkovali Ambrožovi spoluhráči Radovan Jelínek, Matěj Belko a Michal Pelant. Role supervizora se ujal David Koller. Kapela album pokřtí v pražském Paláci Akropolis 24. dubna. Vstupné je v předprodeji na webu Paláce Akropolis www.palacakropolis.cz.

V dobách, kdy jsme natáčeli s omezenou technikou, s různejma peripetiema, první desku Hudby Praha, tak to bylo období, které někteří hudební kritikové označovali jako období fernetové neboli hořko-sladké. A já myslím, že tato chuť nebo možná pro někoho i pachuť je cítit i z těchto nových písní. Chtěl jsem hudebně navázat na náladu první desky,“ říká o nahrávce Michal Ambrož, který se na albu vrací ke své písničkářské poloze z roku 1985.

Myslím si, že to je ta tradice, kterou řekněme „trochu přebil ten rokenrol“, který byl v devadesátých letech význačnou známkou Hudby Praha a vlastně se doba proměnila natolik, že je potřeba emoce zklidnit a dát je do souvislostí,“ dodává.

Na zvukové podobě alba Michal Ambrož & Hudba Praha se podíleli noví spoluhráči: kytaristé Radovan Jelínek a Michal Pelant, klávesista a kytarista Matěj Belko, baskytarsta Jakub Vejnar, bubeník Roman Vícha, saxofonista Jakub Doležal nebo zpěvačky Tereza Kopáčková, Veronika Vítová a Markéta Foukalová. Osm textů napsal Michal Ambrož. Zbylé dva pocházejí od Petra Váši a J. H. Krchovského.

Například Uprchlík je od Jury Háska Krchovského z nějaké starší sbírky, Najednou získává nové dimenze. Je to první píseň na albu kvůli tomu, že vše, co následuje, je po velkém zemětřesení. Myslím, že z té písně čiší beznaděj, která může člověka potkat v kteroukoliv minutu jeho života, aniž by se na tom nějak podílel a měl na to vliv. Píseň, která ilustruje to, co následuje po útěku. Náš svět je zbouranej, přicházíme do trosek a rozhlížíme se kolem,“ vysvětluje Michal Ambrož.

Michal Ambrož o novém albu:
Začíná „Uprchlíkem“, zemětřesení, konec světa.... Začíná to koncem světa, skoro koncem světa.
„Už jsme zase zpátky“ je návrat po katastrofě.  Duet s Markétou Foukalovou
„Děláme co můžem“, vidíme tu spoušť a děláme co můžeme, abychom ji odstranili, jenže najednou do toho přijdou ty „Prachy“, nebo co.
Je to o vztazích. To je právě to, co se přenáší ze staré Hudby Praha. Vždycky to bylo o chlastu, bolševikovi a o ženskejch.
„Velká slova“ je konec první části.
„Macho“ je výsměch, všeobecný výsměch po těch Velkých slovech, to jsou ty „hillbilies“. Tak teď přijde ten hlupák a začne něco vykládat.
„Do pekla, do nebe“, protože na druhou stranu je to vostrý od těch holek. Možná, že to trochu přepískly a dokážou být hodně vostrý a ani to nevědí.
„Já i Ty“ je popis situace. Ve všem jsme vlastně spolu.
„Jasná Páka“ je taková možná trochu odbočka. Je to popis doby. Popis Petra Váši. Forma písně je lehoulinká a načechraná, ale ten obsah je vlastně hroznej. Možná to je největší popis situace, která tady je.
Čas nás žene je konec.