Druhý den letošního Aerodrome festivalu proměnil Prahu v čirou povodeň, a to jak kapelami, tak i podmínkami. Na stage zamířily čtyři kapely, z nichž dvě jsou legendami hudebního undergroundu, jenž se v průběhu let díky své úspěšnosti stal globálním mainstreamem.

Rockovou smršť odstartovali norští KVELERTAK. Jejich set byl hodně krátký, podobně jako bylo vystoupení finských CHILDREN OF BODOM, jen něco okolo čtyřiceti minut. Dalo by se říci, že I COB byli také pouze solidní otvíračkou pro hvězdy, jejichž formátu tyto dvě kapely zřejmě nikdy nedosáhnou. Technická stránka vystoupení obou těchto kapel mne nechávala naprosto chladným, možná s výjimkou dvou skladeb od COB, protože se zdály být dosti přehlušené, a podle mého názoru poměrně zbytečně. COB naživo zní hůř, než jako když si doma pustíte jejich desky, a je to dost škoda. Krásné melodie vycházející z jejich nejlepšího alba Something Wild, jemuž nevěnovali na koncertě skoro žádnou pozornost, zní jako vrtačka zarývající se pod kůži, bohužel ale ne tím správným způsobem. I v písních z jiných alb, kde kombinace nástrojů působí na uši posluchače jako balzám na duši, vyšumí naživo do ztracena.

Po těchto průměrných výstupech jsem se začínal obávat nejhoršího, ale modlil jsem se, aby se zvukaři polepšili a dopřáli divákům zážitek, který si zaslouží. To se naštěstí pro všechny splnilo. Jedni ze zakladatelů grunge, američtí ALICE IN CHAINS, za dobu své kariéry prožili hodně šťastných i nešťastných epizod. AIC s Laynem Staleym byli pro americký grunge nezapomenutelným obdobím a po NIRVANĚ nejúspěšnější kapelou v žánru. Pomalé táhlé pasáže jednotlivých skladeb dostávaly diváky do melancholických not a scéna se zklidnila do plouživých songů, které ale místy působily i nečekaně uspávajícím dojmem. Nicméně skladby jako Rooster, Check My Brain nebo nezapomenutelnou Would? si vychutnal prostě každý.

Zlatým hřebem večera a celého letošního festivalu se podle očekávání stala legendární a nesmrtelná METALLICA. Jedna ze čtyř kapel, která dala za vznik stylu trash metal, i když oni sami vždy prohlašovali, že se považují za kapelu heavy metalovou, totálně ovládla všechny metalové nadšence, kteří přišli na jejich další pražskou show. Celý den bylo pod mrakem, sem tam sprchlo, ale na krále večera se všichni bohové rozhodli roztrhnout nebe a vylít na nás takové kvantum dešťové vody, kdy dva dny po jejich vystoupení jsem ještě pořád sušil své promoklé oblečení. Nikomu to ale nijak zvlášť nevadilo. Vždyť hrála METALLICA! Sám James Hetfield řekl: „Tohle je jak hrát ve zkurveným bazénu.“ Ale ani samotné METALLICE voda nedělá žádné větší problémy. Hráli pro své fanoušky s velkou chutí a sami se nebáli namočit. Co mě potěšilo, byl výběr kytary Kirka Hammetta. Na jejím povrchu se do dálky neslo logo kapely WHITE ZOMBIE. Jejich dvouhodinová show nepostrádala pecky jako Master Of Puppets, Fuel, One, Battery, Seek And Destroy, Sad But True nebo Creeping Death. Speciálně pro letní tour napsali i song s názvem Lords Of Summer, jenž také samozřejmě zazněl. Nesměla chybět ani píseň na konec představení, kdy si přítomní odhlasovali St. Anger.

Jediné co opravdu zamrzelo na onom dni, byl nedostatek pivních stánků, a tak se tvořily nekonečné fronty. Takže organizátoři, do příště se polepšete.

\"\"

\"\"

\"\"

\"\"

Jinak to byla neskutečná podívaná a už se nemůžu dočkat, co si pro nás Aerodrome připraví příště.
Metalu zdar!

Foto: Tomas Nevedel
Text: Martin Zatecky